Před třinácti tisíci lety končila poslední doba ledová. Alespoň na jižní polokouli to tak vypadalo. Vzestup teploty o 1 stupeň Celsia způsobil zmenšení rozlohy Novozélandských ledovců na polovinu během jednoho tisíce let. Na severní polokouli však došlo k dočasnému opětnému ochlazení. Jeho příčinu popisuje Michael Kaplan, geochemik z Columbia University, se svými kolegy. Zjistili, že chladná voda vznikajícím táním ledovců na jižní polokouli proudila na sever, kde způsobila dočasné ochlazení, v oblasti Grónská až o 15 stupňů Celsia. Přítok studené vody z jihu způsobil celkové změny v oceánském proudění, které omezilo výměnu vody mezi severem a jihem. Ohřívající se voda zůstávala na jižní polokouli, což dále přispívalo k teplotnímu rozdílu mezi severem a jihem. Ústup ledovců můžeme přesně určit stanovením obsahu izotopu beryllia-10 v horninách zemského povrchu. Vzniká tam působením kosmického záření. Silná vrstva ledu pohltí kosmické záření, takže nedoletí k povrchu a beryllium-10 nevznikne.
akademon.cz 16.9.2010: Podle výzkumů vulkanologa Andreie Kurbatova a glaciologa Paula Mayewskiho z University of Maine a jejich 21 dalších kolegů může mít toto dočasné ochlazení jiný původ. V Grónském ledovci nalezli vrstvičku diamantů nanometrových rozměrů ze stejného období. Mohou pocházet ze srážky menšího mimozemského tělesa se Zemí, kvůli níž se dočasně ochladila severní polokoule.
